Využití pohybu v koučování

Ukázka z textu knihy "PRŮVODCE světem koučování a osobnostní typologie. Crkalová,A.- Riethof,N., Praha, Management Press 2012:

 

"Petr se chystá na dnešní koučování tanečníka Jirky. Domluvena je oblast koučování – podpora při změně kariéry, přechodu z role tanečníka do role vlastníka a manažera tanečního studia. Uvidíme… hlavně si to vše chci na začátku setkání ověřit a znovu potvrdit, zda se situace od minulého setkání nezměnila…

Koučovací setkání si domluvili v kanceláři, to se hodí, pokud budeme chtít využít nějakou práci s prostorem či pohybem, což by Jirkovi mohlo být blízké…

Z vlastního koučovacího rozhovoru:

Poté, co si Petr s Jiřím ověřil zaměření dnešního setkání na stanovení vize a reálné strategie pro vytvoření Jirkova vlastního tanečního studia, kouč zvolil metodu PRECISE pro přesnější zmapování Jirkova cíle:

Kladl Jirkovi postupně otázky týkající se žádoucího budoucího stavu:

„Jak Váš cíl vypadá? Co chcete, aby nastalo?“ A zaměřil se na to, aby podpořil Jirku v konkrétním stanovení cíle – vytvoření vlastního tanečního studia – v pozitivních představách. V okamžiku, kdy Jirka zmínil „Nechci, aby tam probíhaly akce, které nemají nějakou společnou linku…,“ Petr přesměroval rozhovor „Zmiňujete, co nechcete, můžete více popsat, co tedy chcete – co je pro Vás důležité při koncepci náplně tanečního studia?“

Jaké zdroje máte pro dosažení cíle? Jaké další zdroje můžete využít?

Jak poznáte, že jste cíle dosáhl? Jak se budete cítit?

A protože slova často komplikují porozumění, zvolil kouč Petr vyjádřením pohybem...

Petr se zájmem sledoval, jak Jirka po vážnějším hovoru o možných zdrojích a jejich analýze pookřál těmito otázkami, a tak se rozhodl pro experiment s pohybem. „Jakým pohybem tento svůj cílový stav můžete vyjádřit?“ Jiří bez váhání zaujal postoj, u kterého nebylo pochyb o tom, že svého cíle dosáhl. Vyjadřoval sílu a přesvědčivost.

(Úkol pro pilné čtenáře: Předveďte, jak tento postoj mohl vypadat?

Něco jiného je, si postoj představit a něco jiného je, ho reálně provést. Tak ještě jednou :)

Kouč Petr využil koučovací techniky tzv. zrcadlení pohybu koučovaných. Zaujal stejný postoj jako Jiří a společně diskutovali, jak se v tomto postoji koučovaný cítí a co mu pomůže si pocit z tohoto postoje uchovat. „Když zůstaneme u vyjádření pohybem, jak byste vyjádřil svůj současný stav ve vztahu k Vašemu cíli?“ Jiří chvíli zaváhal a pak zaujal postoj vyjadřující nejistotu a zároveň odhodlání.

Kouč opět napodobil (zrcadlil) tento postoj, společně popsali, jaké to je, a pak nechal Jiřího experimentovat, aby postupně přecházel z tohoto postoje do předchozího, „vítězného“ postoje. Společně zachytili, co je důležité, aby se přechod podařil: jasnější směr / záměr, pevnější zakořenění /síla v nohou, větší váha/důraz a postupné vědomé plynutí s jasnou kontrolou, kde jsem právě teď… Pak převedli poznatky z práce s tělem do zvažování konkrétních praktických kroků a Jiří si zapisoval poznámky.

A vzhledem k tomu, že Jirka ocenil, jak ho tento způsob práce baví, a že až v tuto chvíli vyjádřil své obavy, že půjde o dost nudný rozhovor nad tabulkami analýz, Petr pokračoval v tomto způsobu práce s pohybem. Využil techniku tzv. „prostorového řazení“ (neboli práce v prostoru) a nechal Jirku, aby v místnosti označil místo, které bude vyjadřovat cíl, a místo, kde je právě teď ve vztahu k cíli. Pak ho nechal přecházet po časové ose a rozebírali, co Jirkovi pomůže cestu dobře a rychle zvládat. Zvolili si časové milníky -  pomůcky, které našli v místnosti, jim posloužily jako označení jednotlivých fází.

Nechal Jiřího dojít do cíle, opět si zakotvit vítězný pocit s pohybem těla. Pak ho vyzval, aby se otočil, podíval se zpátky a poradil Jirkovi, který stojí na začátku cesty, co mu pomůže se do cíle úspěšně dostat. Tento „vzkaz z budoucnosti“ nechal kouč Jirku v klidu zapsat a také ho nechal na papír přenést to, co probíhalo v prostoru. Připomněl mu některé věci a pocity, které Jiří před chvíli vyjadřoval, a společně shrnuli závěry z této části koučování.

Petr neopomněl, že stále pracuje s modelem PRECISE, kde pouze udělal „odbočku“ při vizualizaci cílového stavu, a tak pokračoval otázkami typu:

Co vše můžete ovlivnit, abyste cíle dosáhl? Co dalšího? A ještě co Vás dál napadá?

Co ovlivnit nemůžete? Jak to můžete vyřešit, abyste něco z toho, co teď zmiňujete, změnil na faktory, které ovlivnit můžete?

Petr ví, že tyto otázky jsou poměrně obtížné, a tak nalézání odpovědí podporuje tím, že vše, co Jirka říká, zapisuje na papír do sloupečků PLUSY a MINUSY a při řeči na poznámky stále odkazuje. Přemýšlení „nad papírem“ je mnohem efektivnější.

Jaký dopad bude mít dosažení cíle? Co Vám to přinese? Co ještě?

Na co to bude mít vliv?

Do kdy chcete cíle dosáhnout?

Jaký bude Váš rámcový časový plán? Jak si úkol „rozkouskujete“?

Ptá se Petr a vzpomíná na techniku z time-managementu nazvanou „krájení salámu“ či „porcování slona“.

Poté kouč vedl Jirku k tomu, aby si vytvořil myšlenkovou mapu, jak se do cíle dostat a na jaké oblasti se potřebuje systematicky zaměřit.

 

(Ukázka z textu knihy "PRŮVODCE světem koučování a osobnostní typologie". Crkalová,A.- Riethof,N., Praha, Management Press 2012)