Pohyb jako cesta k sobě a k druhým

Vnímání pohybu je prvním smyslem, se kterým se lidská bytost v těle matky setkává. Je škoda, že tento kinestetický smysl školní a další vzdělávání příliš nerozvíjí. A přitom vnímání svého těla a cítění  se dobře ve svém těle je předpokladem úspěchu ve všech životních  oblastech (práce, vztahy, zdraví, zájmy).

Často jsme tak zaměřeni na svou mysl, že ani nevnímáme potřeby svého těla. Pro celostní harmonický rozvoj osobnosti je užitečné se zaměřit více na všímání si svého dechu, svého osobního prostoru (tzv.osobní bubliny), uvědomování si svého centra těla a svých pohybů.

Díky úzkému propojení mezi pohybem a naší psychikou máme účinnou možnost, jak ovlivňovat svou psychiku tím, že budeme rozvíjet své pohybové vzorce, doplňovat ty kvality pohybu, které nejsou pro nás až tak typické. Tím rozvíjíme svou vnímavost a všechny typy inteligencí .

Když se více zaměříme na dech a prohloubíme ho, když si budeme svým vnitřním zrakem představovat své centrum těla a propojovat se s ním, prohloubíme spojení mezi myslí, tělem a srdcem. Stáváme se tak více celistvými a autentickými ve svém projevu. A jak to poznáme?

Například tím, že naše komunikace bude mít na druhé větší vliv, že budeme silnější ve schopnosti leadershipu a vedení druhých. Je to tím, že se posílí naše schopnost „být plně přítomni, tady a teď, se všímavostí a neposuzující pozorností“.

Osvojováním určitých pohybových vzorců lze rozvinout schopnost zvládat změny (tak například rotační pohyby posilují schopnost změny), komunikovat s druhými.

Především však lépe poznáme sami sebe a to, čím si někdy stojíme sami sobě v cestě.

Inspirujícím a propracovaným systémem analyzujícím pohyb je  Labanova analýza pohybu (Laban movement analysis, LMA), jehož zakladatel Rudolf Laban (1879 -1958) integroval znalosti o pohybu v mnoha souvislostech. Navzdory názvu se jedná spíše o syntézu mnoha oblastí (anatomie těla, architektura, posvátná geometrie, krystalografie, neurovědy) a především to, že rozvíjí vědomí našeho těla, vnímání souvztažností v těle a vede k bezpečnému a efektivnímu pohybu. Tato metoda se zaměřuje na vnímání těla, prostoru kolem nás a dynamiky pohybu. Rozlišuje různé charakteristiky pohybu, například váhu, fokus, čas, plynutí. Kombinacemi těchto charakteristik vzniká popis psychických stavů.

Pomocí této metody poznáme své charakteristické pohybové vzorce, které o nás hodně vypovídají, a získáme doporučení pro náš rozvoj. Zaměříme se na posílení chybějících charakteristik pohybu, které jsou spojeny opět s určitými psychickými stavy.

 

Příklad využití Labanovy analýzy pohybu při koučování: Přestavte si svůj cíl, kterého chcete dosáhnout. Vyberte místo v prostoru kolem vás, které by tento cíl mohlo reprezentovat. Nyní se vydejte na cestu k tomuto cíli. Všímejte si svých pohybů a pocitů v těle.

Jsou lidé, kteří vyrazí rychle za cílem a na cestě postupně zpomalují a ztrácejí směr. Jsou lidé, kteří na začátku dlouho přešlapují a pak vyráží k cíli, postupně zrychlují a přidávají svou váhu. Jsou lidé, kteří  cestou ke svému cíli registrují mnoho věcí ze svého okolí (jejich fokus je nepřímý), jsou lidé, kteří při cestě za svým cílem nevidí nic jiného (přímý fokus). Jak byste popsali svou cestu k cíli? Byť to na první pohled může působit neobvykle, doporučuji si toto cvičení vyzkoušet. Pohybový projev a jeho aspekty (rychlost, váha, fokus, plynutí) velkou měrou vypovídají o našem přístupu k dosahování cílů, komunikaci, zvládání změn. Jsou to cenné informace a podněty, které nás mohou nasměrovat k další práci na sobě.

Jsem přesvědčena o síle myšlenky Gabrielle Roth,  zakladatelky tance pěti rytmů, že „když rozpohybujeme tělo, rozpohybujeme duši a ta se začíná léčit“.